Fight! [Will you promise me...?] | 2. DÍL

28. january 2018 at 15:00 | Airi. |  Fight! [Will you promise me...?]
Fight! [Will you promise me...?] | 2. DÍL


"Natsuki, to bylo super!" zašvitořila Yui, když mladší dívka udělala plachtící podání. "Tohle by mohla být docela dobrá zbraň!"
"D-Děkuji," zakoktala Natsuki s širokým úsměvem.
"Yui, myslím, že bys už měla jít," zašeptala vícekapitánka a Yui rychle někam odběhla. Na řadě byly další slečny, které též předvedly výborné výkony. Po pár minutách se vrátila Yui s vyšším klukem.
"Pojďte na chvíli za mnou, prosím," zvolala kapitánka a všechny se seskupily do polokruhu. "Tohle je kapitán klučičího týmu."
"Zdravím vás, jsem Daichi Sawamura," usmál se na nás a lehce se podrbal na zátylku. "Vím, že je to možná všechno narychlo, ale přivedl jsem i další členy mého týmu s tím, že bychom si všichni mohli dát zkušební zápas."
"Osu!" zvolala radostně Rie, která byla libero dívčího týmu a Daichi se jen zasmál.
"Že mě to nepřekvapuje..."
"Ale vážně, není to špatný nápad," přikyvovala Yui a potevřela více dveře. "Pojďte dál, aspoň se mezitím můžete seznámit než se Daichim domluvíme." Jen, co to dořekla, dovnitř vtrhlo stádo rozjařených chlapců.
"Dívčí tělocvična, to je boží!" zvolal Hinata.
"Hej blbče, nečum tak!" praštil ho Kageyama po hlavě a běhěm mžiku byli v sobě.
"To bude... Zábava," uchechtla se Natsuki a přešla do znovu vytvořeného půlkruhu.
"Takže, našeho kapitána asi už znáte," ujal se slova stříbrnovlasý mladík. "Já jsem Koshi Sugawara."
"Yohooo, já jsem Ryunosuke Tanaka, váš senpai!" Všechny dívky se nad tím jen lehce zasmály, načež další členové pokračovali s představováním: Chikara Ennoshita, Hisashi Kinoshita, Kazuhito Narita, Tobio Kageyama, Shoyo Hinata, Tadashi Yamaguchi...
"Ehh, Tsukishima Kei..." zamumlal nezřetelně blonďatý mladík s černými brýlemi. Natsuki se na něj zamračila. Proč je tak nepříjemný?
To stejné se opakovalo i u dívek, všechny se představily a než se oba kapitáni vrátili, oba týmy se vášnivě zapovídali.
"Oi, Masami-san!" zvolal Hinata.
"Shoyo-chan, Tobio-chan," kývla na ně jmenovaná dívka a usmála se.
"Těšíš se?!" zeptal se Shoyo. "No jistě, sice to tak nevypadá, ale nakopeme vám zadky!" zasmála se Natsuki a Hinatovi se na chvíli ztratil úsměv ze tváře.
"T-To nemysli--"
"Jsme lepší," řekl Kageyama.
"Ty máš ale nějak moc sebevědomí, ne?" objevila se u Natsuki Rie s tím nejvíc jedovatým úšklebkem, který dokázala. "Jsi prvák, moc si nedovoluj."
"Konstatuji pouze pravdu."
"Ty malej parchante!" Než se mohlo něco stát, Yui a Daichi chytli Rie z každé strany a drželi ji zpátky.
"Jednodušše se naštve," zasmála se nervózně Yui a odtáhli ji pryč. Všichni tři se po sobě nechápavě podívali a jen pokrčili rameny.
"Já to myslel ale vážně."
"Stačilo, nemyslíš?" objevil se i Tobia Sugawara a chytl ho za rameno.
"Osu..."
"A-Ano, jestli se můžu zeptat..." zamumlala Natsuki směrem ke Koshimu."Michimiya-senpai říkala něco o tom, že je takhle podrážděná kvůli... Azamimu? Jmenoval se tak...?"
"Myslíš Asahiho?"
"Jo, to je to jméno! Co se vlastně stalo?"
Sugawara se jen smutně usmál a zatřepal hlavou. "To neřeš, to je už dávno za náma..."
"Ohh, omlouvám se, já nevěděla--"
"Nic si z toho nedělej. Pojď, měli bychom se jít pořádně rozehřát. Všichni," nebezpečně se usmál a kouknul se na Hinatu a Kageyamu, kteří jen mlčky přikývli a následovali ho.

-----
"Tak jo, dáme si deset minut běhu kolem tělocvičny a pak vás rozdělíme do týmů," oznámil Daichi a Yui přikývla.
"Holky, za mnou! A raz, dva, raz, dva, raz, dva, ..." Oba kapitáni běželi vepředu, zatímco ostatní se řadili za nimi. Kageyama a Hinata doběhli Natsuki, aby si mohli povídat.
"Tak co říkáš na náš tým?" zeptal se Hinata.
"Všichni vypadají moc fajn, Daichi-senpai a Sugawara-senpai jsou strašně milí, a i ostatní určitě taky budou," zakřenila se na něj.
"To jo, to oni--"
"Podívejme se na to... Prcek si našel přítelkyni?" Ozvalo se zpoza nich a Hinata se přiblížil k Natsuki.
"B-Buď zticha, Tsukishimo!"
"Ne, ale vážně! Ona je normálně menší jak ty, opravdu by si s ní měl chodit," uchechtl se zákeřně.
"Hej, blbče! Přestaň!" ozval se Tobio.
"Že by Král žárlil?" zasmál se a přeběhl je. "To je teda kombinace--"
"Na to, jak si vysoký, tak si tupý," oznámila Natsuki klidně.
"Není to tím, že vždy, jak procházíš dveřmi, tak se praštíš o futra?" Tsukishimovi na chvíli zmrzl úšklebek na tváři, ale ihned na to se probral.
"Ale ale, Chibi-chan... Zopakuješ to? Jsi tak nízko, že tě neslyším."
"Ty jeden debilní--"
"Hej, co je to tam vzadu?" zvolal Daichi a lehce se ohlédl.
"Nic! Omlouváme se," odpověděla Natsuki a zašklebila se na Tsukishimu, který se vrátil zpátky dozadu a během zahřívačky už spolu nepromluvili. Namyšlenej, egocentrickej blbec...
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Sayami Sayami | Email | Web | 28. january 2018 at 19:58 | React

Opäť to bola viac-menej taká úvodná časť, aj keď nechápem prečo sa Natsuki urazila na Keiove predstavenie. Síce sa nepredstavil s takou energiou ako ostatní, ale nie každý je plný energie.
No a potom som to už musela trochu pomalšie čítať, lebo začala som mať v tom menší chaos a to preto, lebo tam vystupovalo veľa postáv naraz, ale nakoniec som sa v tom nejako zorientovala a už to bolo fajn. :) Síce to boli len také stredoškolské nevinné rýpania jeden do druhého, ale spestrilo to dej. :) Som zvedavá, ako si Natsuki nájde cestu ku Keiovi.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement